Inventarizační průzkum botanický a vertebratologický a ochranářský plán nchpv "Mokřiny u Vomáčků"

B. Kloubec, R. Otruba, 1989

Toto je upravený inventarizační průzkum přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků v letech 1988 – 1989, v této době zde ještě nebyla vyhlášena přírodní rezervace, oblast byla pouze navržena k vytvoření chráněného území (CHÚ) a chráněného přírodního výtvoru (CHPV). Některé informace mohou být již zastaralé či nepřesné. Novější data naleznete v plánu péče.


Rostliny


Botanický průzkum na sledované ploše probíhal ve vegetačním období 1988-89. Pozornost byla vyjma zjištěné druhové bohatosti věnována též zmapování základních vegetačních jednotek.

Společenstva svazu Phragmition (rákosiny) zde tvoří čisté porosty značné vitality a vysokého vzrůstu. V některých místech jsou postupně řídnoucí (budou vyžadovat sečení podle instrukcí ochrany přírody). Na většině ploch jsou porosty vytvořeny na pevném podkladu bez trvale zvýšené hladiny podzemní vody, pouze s jejím sezonním zvýšením v jarním období (záplavy). Velké plochy zaujímají směsné porosty místy eutrofního charakteru, skládající se z druhů rákos obecný (Phragmites comunis), Baldingera arundinacea, Urtica diocia, Carex gracilis, a nemnoha dalších, méně významných druhů.

V zonaci, která je zde velmi málo vyvinuta, se na přechodu ke společenstvům luk svazu Molinion vyskytují společenstva s dominantní Carex gracilis (okruh svazu Caricion gracilis). Na ně navazující porosty s převažující Calamagrostis canescens, které jsou zde slabě vyvinuty.

Nejbohatšími porosty jsou luční společenstva z okruhu svazu Molinion. Nejvzácnější druhy, zde charakteristické a svědčící o značné hodnotě těchto stanovišť jsou například Carex hartmanii, Galium boreale, Betonica officinalis, Serratula tinctoria, Succisa pratensis, Thalictrum lucidum, Achillea ptarmica.

Největší plochu travnatých společenstev zaujímají porosty, které stojí na rozhraní svazů Alopecurion a Caricion gracilis nacházející se v jižní části navrhovaného CHPV. Jsou charakterizovány druhy:Carex gracilis, Ranunculus repens, Juncus filimornis, Juncus effesus, Baldingera arundinacea, Glyceria maxima, Caltha palustris ssp. latea, Lysimachia nummularia, Lysimachia nemorum, Naumburgia tharsiflora, Stellaria graminea. V těchto spoločenstvech jsou často vytvořeny facielní porosty některých druhů (Juncus filiformis, Carex gracilis, Baldingera arundinacea aj.) Nejcennějším druhem tohoto společenstva je bezesporu hrachor bahenní (Lathyrus palustris), druh v jižních Čechách i mimo ně velmi vzácný. Z poslední doby byl uváděn, ale nepotvrzen z nedalekých stanovišť u Radomilic (Radomilická mokřina). Tento druh byl v navrhovaném CHPV potvrzen a to ve velmi bohaté populaci téměř v celé jižní části území v porostech obhospodařovaných extenzivním způsobem. Tvoří zde vitální jedince, kteří pravděpodobně plodí pouze v letech, kdy je zřejmě znemožněno sečení nebo je pouze jedna seč v průběhu roku. V roce 1989 nebyla platnost potvrzena. Vzhledem k tomu bude nutno v budoucnu dodržovat zásahy stanovené státní ochranou přírody.

Druhy velmi vzácné a ohrožené v jižních Čechách:

Carex hartmanii, Galium boreale, Lathyrus palustris, Naumburgia thyrsiflora, Serratula tinctoria, Thalictrum Luciím

Vzácnější druhy typické pro luční až litorální porosty:

Achillea ptarmica, Agrostis canina, Betonica officinalis, Calamagrostis canescens, Calamagrostis phragmitoides, Caltha palustris ssp. latea, Carex acutiformis, Epilobium palustre, Juncus filiformis, Luzula multiflora, Molinia coerulea, Naumburgia thyrsiflora, Scirupus sylvaticus, Succisa pratensis

Celkem bylo na sledovaném území zjištěno 188 druhů cévnatých rostlin. Lze tedy konstatovat, že bohatý výčet botanických druhů s poměrně velkým zastoupením význačných druhů svědčí o botanickém významu této lokality.


Živočichové


Zoologický průzkum probíhal v jarním a letním období let 1988 a 1989 v následujících dnech a denních dobách.

1988 1989
9.4. 19:00 - 20:30 27.1. 11:00 - 13:30
10.4. 6:00 - 8:30 29.3 6:15 - 7:30
6.5 19:30 - 21:30 7.4. 6:30 - 7:15
7.5. 5:30 - 7:30 12.4. 6:30 - 7:50
3.6. 20:30 - 22:00 23.4. 19:40 - 20:40
4.6. 5:10 - 7:00 24.4. 6:00 - 7:25
17.6. 6:00 - 7:30 2.5. 5:15 - 6:40
9.5. 19:20 - 20:50
10.5. 5:15 - 6:50
17.5. 5:45 - 7:10
29.5. 6:10 - 7:35
10.6. 5:50 - 8:20
19.6. 6:05 - 7:30
26.6. 5:40 - 8:00
6.7. 6:10 - 7:40
14.4. 7:30 - 8:15

Metodika inventarizace:

Hlavní pozornost při vertebratologických výzkumech byla zaměřena na oblast rákosových porostů a jejich bezprostřednímu okolí, čemuž byli přizpůsobeny i trasy, které byly voleny tak, aby pokryly co největší část sledované plochy.

V roce 1988 měřila sčítací trasa asi 2000 metrů, v roce 1989 bylo nutno při použití sčítací mapovací metody ptáků tuto trasu prodloužit na 2600 m. Sčítání ptáků probíhalo tak, že trasa byla v denních dobách procházena odpovídající rychlostí a byli sčítáni všichni slyšení i vidění ptáci. V následujícím roce bylo pro možnost vyhodnocení hnízdní hustoty ptáků použito standardní mapovací metody, tj. při detailním průzkumu celé plochy byly do podrobné mapy zakreslovány předpokládané hnízdní okrsky, zjištěné na základě teritoriálních projevů. Maximální pozornost byla věnována zjišťování tzv. současných registrací a v ojedinělých případech byla vyhledávána hnízda. Na základě shluků bodů byly vyhodnoceny obsazené hnízdní okrsky a spočítána předpokládaná hnízdní hustota, kterou lze – vzhledem k použité metodě – považovat za mírně podhodnocenou. Hnízdní hustota byla zjišťována v ornitologicky nejcennějším území, tj. v rákosinách; údaje z ostatních biotopů jsou v podstatě jen náhodné a byly zaznamenány při sčítání ptáků v rákosinách.

Obdobným způsobem (bez systematického vyhledávání) byli zjišťovány i ostatní druhy obratlovců. Pokud není uvedeno jinak, zjištěné druhy jsou uváděny pouze z prostoru vlastního navrhovaného CHÚ, tedy bez ochranného pásma.

V práci jsou uvedeny i některé údaje z odchytů drobných savců z let 1979-1981 ze 3 lokalit v prostoru „Bašta U Vomáčků“ – Zbudov a pozorování význačnějších druhů ptáků ze 70. a 80 let.

Zjištěné výsledky:

Ryby:

Jediným místem pro výskyt zástupců této třídy je Soudný potok se svými přítoky. Rybí osazení nebylo na této lokalitě zkoumáno, protože nemá pro vyhlášení CHÚ prakticky žádný význam a lze předpokládat, že ani po vyhlášení CHÚ se současné poměry nezmění. Obecně lze usuzovat na výskyt několika běžných druhů ryb středně znečištěného malého nížinného toku, jehož druhové složení může být navíc ovlivněno druhovým složením z intenzivních chovů ryb v sousedních rybnících.

Obojživelníci:

Na vlastní sledované ploše nebyl zjištěn výskyt žádného druhu obojživelníka. V bezprostřední blízkosti lokality byly akusticky zaznamenány tyto druhy: kuňka ohnivá, ropucha obecná, rosnička zelená a blíže neurčení skokani.

Plazi:

Na hranicích území byl zjištěn pouze jeden druh – užovka obojková. Pro výskyt plazů, stejně jako obojživelníků, má sledovaná lokalita minimální význam.

Ptáci:

Ptáci tvoří nejpočetnější a nejvýznamější skupinu obratlovců v navrhovaném území.

Pokusíme-li se provést základní rozčlenění zjištěných ptáků, získáme 2 skupiny druhů, a to druhy na sledovaném území hnízdící a druhy území využívající jiným způsobem.

Rozdělíme-li první skupinu ještě dále podle biotopu, získáme celkem 3 skupiny ptáků: A) druhy hnízdící na bezlesých stanovištích (tj. v litorální vegetaci, na loukách a ladách) B) druhy hnízdící v rozptýlené zeleni a natropocenózách C) druhy nehnízdící (sběr potravy, tah, odpočinek, náhodný zálet atp.).

Všechny zjištěné ptačí druhy lze do výše uvedených 3 skupin začlenit následujícím způsobem:



A B C
Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) +
Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) +
Volavka popelavá (Ardea cinerea) +
Čáp bílý (Ciconia ciconia) +
Labuť velká (Cygnus olor) +
Husa velká (Anser anser) ? +
Kachna divoká (Anas platyrhynchos) +
Čírka modrá (Anas querquedula) +
Kopřivka obecná (Anas strepera) +
Polák chocholačka (Aythya fuligula) +
Káně lesní (Buteo buteo) +
Moták pochop (Circus aeruginosus) +
Poštolka obecná (Falco tinnunculus) +
Bažant obecný (Phasianus colchicus) + +
Koroptev polní (Perdix perdix) +
Chřástal vodní (Rallus aquaticus) +
Chřástal kropenatý (Porzana porzana) +
Lyska černá (Fulica atra) +
Kulík říční (Charadrius dubius) +
Čejak chocholatá (Vanellus vanellus) +
Bekasina otavní (Gallinago gallinago) +
Břehouš černoocasý (Limosa limosa) ? +
Vodouš rudonohý (Tringa totanus) ? +
Pisík obecný (Actinis hypoleucos) +
Racek chechtavý (Larus ridiloeundus) +
Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) +
Hrdlička domácí (Streptopelia decaocto)) +
Holub hřivnáč (Columba palumbus) +
Kukačka obecná (Cuculus canorus) + +
Puštík obecný (Strix aluco) +
Kalous pustovka (Asio flammea) +
Kalous ušatý (Asio otus) +
Žluna zelená (Picus viridis) +
Strakapoud velký (Dendrocopos maior) +
Strakapoud malý (Dendrocopos minor) +
Skřivan polní (Alauda arvensis) +
Břehule říční (Riparia riparia) +
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) +
Jiřička obecná (Delichon urbica) +
Linduška luční (Anthus pratensis) + +
Konipas bílý (Motacilla alba) ? +
Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) +
Červenka lesní (Erithacus rubecula) +
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) +
Slavík modráček (Luscinia svecica) +
Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) +
Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) +
Bramborníček hnědý (Saxicola rubetna) ? +
Kos černý (Turdus merula) +
Drozd obecný (Turdus philomelos) +
Drozd kvíčala (Turdus pilaris) + +
Cvrčilka zelená (Locustella naevia) +
Cvrčilka říční (locustella fluviatilis) +
Cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides)) +
Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus) +
Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) +
Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) +
Rákosník veký (Acrocephalus arundinaceus) ? +
Sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) +
Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) +
Pěnice hnědokřídlá(Sylvia communis) +
Pěnice slavíková (Sylvia borin) +
Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) +
Budníček menší (Phyllascopus collybita) +
Budníček větší (Phylloscopus trochilus) +
Sýkora babka (PArus palustris) +
Sýkora koňadra (Parus major) +
Sýkora koňadra (Parus major) +
Sýkora modřinka (Parus caeruleus) +
Šoupálek dvouprstý (Certhia familiaris) +
Šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla) +
Žluva hajní (Oriolus oriolus) +
Ťuhýk obecný (Lanius collurio) +
Ťuhýk šedý (Lanius excubitor) +
Vrána obecná (Corvus corone) +
Špaček obecný (Sturnus vulgaris) +
Vrabec polní (Passer montanus) +
Pěnkava lesní (Fringilla coelebs) +
Zvonek zelený (Carduelis chloris) +
Stehlík obecný (Carduelis carduelis) +
Zvonohlík zahradní (Serinus serinus) +
Strnad obecný (Emberiza citrinella) +
Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) +

Celkem bylo na plošechráněného území zjištěno 82 druhů ptáků. U 56 druhů je předpokládáno zahnízdění na sledované ploše (19 druhů na bezlesích stanovištích a 37 na rozptýlené zeleni), 28 dalších druhů zde nehnízdí. Lze předpokládat, že výčet hnízdících, ale především nehnízdících (protahujících, zaletujících aj.) druhů není zcela úplný, coř je dáno poměrně krátkou dobou pozorování, sčítání pouze v jarním a letním období apod. Z výše uvedeného výčtu vyplývá, že ornitocenóza tohoto území je typická pro pestrá společenstva a převahou mokřadních a lučních biotopů v dané oblasti, což platí i pro výskyt některých vzácnějších druhů (slavík modráček atd.)

Savci:

Hmyzožravci:

Ježek západní, krtek obecný, rejsek obecný, rejsek malý, rejsec vodní, rejsec černý

Letouni:

V průběhu většiny kontrol bylo opticky i akusticky zaznamenáno několik druhů, blíže neurčených. Letouni pravidelně na uvedené lokalitě loví potravu i odpočívají. Nelze vyloučit na několika místech ani jejich rozmnožování a přezimování.

Zajíci:

Zajíc polní, králík divoký

Hlodavci:

Myška drobná, myšice lesní, myšice křovinná, potkan (Rattus norvegicus), myš domácí, norník rudý, ondatra pižmová, hryzec vodní, hraboš polní, hraboš mokřadní

Šelmy:

Liška obecná, lasice hranostaj (Mustela byninea)

Sudokopytníci:

Prase divoké, srnec obecný

Souhrnně lze konstatovat, že z třídy savců se na uvedené lokalitě nebo v jejím bezprostředním okolí nachází řada druhů, typických pro daná stanoviště, nebyl však zjištěn žádný výskyt výjimečného druhu z této třídy.

Chráněné druhy obratlovců typické a trvale se vyskytují na této lokalitě:

Určitou představu o významnosti území může podat zařazení zjištěných živočišných druhů do jednotlivých skupin podle stupně jejich ohrožení (viz Sedláček et al., 1988; Baruš et al., 1989). Chráněné území je významné především pro trvale se vyskytující, případně hnízdící a rozmnožující se druhy, proto se v dalším textu nebudeme zabývat druhy zde protahujícími, náhodnými zatoulanci apod. (jak již bylo řečeno na jiném místě, výčet těchto druhů ostatně není úplný).
Kriticky ohrožené druhy:
Slavík modráček (Luscinia svevica cyanecula)
Ohrožené druhy:
Rosnička zelená, skokani, užovka obojková, chřástal vodní, bekasina otavní, bramborníček hnědý, rákosník velký, ťuhýk obecný, ježek západní
Vzácné druhy:
Kalous pustovka, cvrčilka slavíková, rejsec černý
Druhy vyžadující další pozornost:
Moták pochop, linduška roční, slavík obecný

ORNITOCENÓZA RÁKOSIN

Jak již jsme výše uvedli, byla při vertebratologickém průzkumu zaměřena pozornost především na složení ptačího společenstva v rákosinách, a to proto, že právě existence těchto rákosových porostů vedla k návrhu na vyhlášení CHÚ.

Kromě toho ptačí společenstva rákosin (zvláště pak terestrických - suchozemských, a to nejen v jižních Čechách), jsou všeobecně velmi málo prozkoumána a navíc u tak rozsáhlé plochy s různorodým tvarem se přímo nabízela možnost pokusit se o vyhodnocení optimální plochy a tvaru rákosin pro hnízdní ornitocenózu. Ze zjištěných údajů lze říci, že rákosina „U Vomáčků“ se řadí k jedněm z kvantitativně nejbohatších rákosin v jižních Čechách. Relativně početnější může být hustota hnízdních párů v úzkých pruzích rákosu (viz např. rybník Velký Řečický) – význam takovýchto lokalit však nelze přeceňovat, neboť absolutní hnízdní hodnoty (abundace) nejsou vzhledem k celkové malé velikosti rákosin příliš významné.

Počet hnízdících druhů v rákosině není příliš vysoký. To je dáno skutečností, že podstatná část tohoto biotopu je po dobu hnízdění bez vodní hladiny. Z tohoto důvodu zde nehnízdí rákosník velký, cvrčilka slavíková a především celá řada kachen a případně jiných skupin vodních ptáků. Tento fakt však prakticky nemá význam (vzhledem k nízké hnízdní hustotě těchto druhů) na velikost hnízdní hustoty (jak vyplývá z výzkumu ve vodních rákosinách), odrazí se však v množství biomasy na jednotku plochy. Nepřítomnost vodní hladiny se naopak projevila v mnohem vyšší početnosti rákosníka zpěvného.

Po založení nové tůně se stavy hnízdících ptáků zvedly a cennost lokality se tím ještě zvýšila.

Sledované rákosové porosty lze z hlediska tvaru a velikosti rozlišit do dvou základních typů: celistvé plochy větších rozměrů a ostatní plochy menších rozměrů, rozčleněné činností člověka.

Obě tyto kategorie mají zhruba stejně velkou rozlohu (okolo 4 ha), proto lze srovnání mezi nimi provádět bez dalších úprav. V náledující tabulce je provedeno porovnání výsledků z obou těchto ploch, zjištěných mapovací metodou v roce 1989. Jedná se o počet zjištěných hnízdních okrsků (A) a z toho vyplývající hnízdní hustotu (H - v párech /10 ha).

celistvé plochy roztroušené plochy
A H A H
Acrocephalus schoenobaenus 39 97,5 53 132,5
Acrocephalus scirpaceus 13 32,5 9 22,5
Acrocephalus palustris 8 20,0 13 32,5
Locustella naevia 3 7,5 3 7,5
Locustella fluviatilis 1 2,3 - -
Emberiza schoeniclus 15 37,5 16 40,0
Luscinia svevica 2 5,0 1 2,5
Circus aeruginosus 1 2,5 1 2,5
Rallus aquaticus 1 2,5 - -
83 207,5 96 240,0

Pomineme-li sporadický hnízdní výskyt chřástala vodního a sporný hnízdní okrsek na rozhraní vzrostlé zeleně a rákosu u cvrčilky říční, pak je počet druhů v obou kategoriích rákosové plochy shodný. Také hnízdní hustota se příliš neodlišuje, a to jak v rámci jednotlivých druhů (s výjimkou rákosníka proužkovaného a částečně i rákosníka obecného a zpěvného), tak celkově všech druhů, kdy díky rákosníku proužkovanému, je dokonce v člověkem ovlivňovaných porostech o 15,6 % vyšší. Na základě těchto výsledků lze doporučit, aby část porostů rákosu byla postupně i nadále rozčleňována, ovšem za předpokladu, že zůstanou zachovány větší celistvé plochy rákosu, nezbytné pro výskyt nebo určitou velikost populace u druhů takovéto velké plochy vyžadující nebo druhy mající velký hnízdní okrsek v celistvém porostu. Zásahy je nutno provádět jen při minimálním úbytku plochy (s velikostí plochy zásahu se pochopitelně snižuje abundace, i když denzita může naopak vzrůstat).