Úplný plán péče si můžete stáhnout zde (Krajský úřad Jihočeského kraje)

Plán péče pro období 2006-2015

listopad 2005, AOPK ČR, středisko České Budějovice


Dlouhodobý cíl péče

Zachování nebo případná obnova a zvýšení druhové diverzity stávajících lučních porostů. Udržení charakteru rozsáhlých rákosinových porostů. Zajištění stanovištních podmínek pro četné druhy živočichů, zejména jako hnízdní biotop řady druhů ptáků.

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů


3.bmp, 314kB 1.bmp, 314kB 4.bmp, 707kB 5.bmp, 316kB

Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup

Porosty přirozených a polokulturních luk

Od doby vyhlášení území přírodní rezervací byly postupně, ale bohužel pouze zčásti, na ploše luk uplatňovány některé zásady obhospodařování vytýčené v plánu péče, zpracovaném pro toto území v roce 1995. Plochy nebyly hnojeny a větší část z nich byla víceméně pravidelně kosena zemědělskými subjekty, včetně odklízení pokosené biomasy. Od roku 2004 je většina luk kosena pravidelně 2x ročně v rámci AgroEnvi programu (celkem 18,42 ha). Ve společenstvech bezkolencových a některých částí nejvlhčích luk (s výskytem hrachoru bahenního) je ale tato frekvence kosení příliš častá a zejména termín první seče je příliš časný, což neumožňuje vykvetení a možnost dozrání semen řady charakteristických druhů těchto porostů. Následně se tento postup projevuje ve snížení druhové diverzity společenstev. Plochy odvodňovacích kanálů jsou z půdního bloku vyňaty, takže stoky a jejich nejbližší okolí není obsekáváno (ca v šíři 6 – 8 m) a postupně zde dochází ke kumulaci stařiny, hromadění živin a následnému růstu ruderálních druhů rostlin, které se odtud mohou následně šířit i do okolních luk. V současné době, vzhledem k příliš časnému termínu kosení lučních porostů, slouží v některých místech stoky a jejich okolí jako refugium řady druhů rostlin. Na plochách zatížených přítomností nitrofilních druhů (v jihozápadní části lučního komplexu v jižní části PR) došlo většinou k jejich kvantitativnímu úbytku. Vzhledem k velkému zamokření v pozdním létě a na začátku podzimu r. 2005 nebyla nejvlhčí část lučních porostů (zařazených v půdním bloku č.3402) podruhé pokosena. Vzhledem k časně letnímu pokosení této plochy s hojným výskytem hrachoru bahenního nebylo pozorováno jeho kvetení a tudíž ani absence druhé seče nemohla nic změnit na tom, že nedošlo k vytvoření žádných semen. Bohužel částečně ruderalizovaná bezkolencová louka v severovýchodním cípu lokality (u železniční trati) byla v průběhu posledních let kosena pouze nepravidelně (její kosení ustalo se zánikem Okresního úřadu) a kvalita porostu zůstala přibližně stejná jako v době zpracování minulého plánu péče, tudíž nevalná. Louky na jihozápadním břehu Zlivského rybníka, tvořené mozaikou společenstev Alopecurion, Molinion a Caricion gracilis zůstaly po většinu doby nekosené, teprve v současné době bylo započato s jejich pravidelným kosením, které je hrazeno z prostředků AOPK ČR, v jejímž vlastnictví tyto plochy nyní jsou.

Porosty terestrických rákosin a vysokostébelná mokřadní společenstva v severní části PR

Navržené zásahy v porostech terestrických rákosin a dalších vysokostébelných porostů nebyly realizovány. Rákosiny jsou dosud v relativně dobrém stavu přesto, že nebyly dosud koseny. Dochází v nich ale postupně k hromadění biomasy a místy k šíření nitrofilních druhů rostlin. V jihozápadní části rákosinových porostů byla koncem 90. let vybudována mělká tůň, čímž se zvýšila biodiverzita v tomto prostoru. V tůni dochází zejména k rozmnožování obojživelníků. Při povodni v roce 2002 byla celá plocha přeplavena vodami rozvodněného Soudného potoka. Do tůně se dostaly ryby, které zvyšují eutrofizaci (zejména rytím ve dně a vířením sedimentů) a případně požírají larvy obojživelníků. Vzhledem k nevypustitelnosti nádrže není možno ryby eliminovat.

Ostatní porosty

Navržená opatření vesměs nebyla realizována, s výjimkou odstranění některých kalamitních situací (zejména spadaných větví a vývratů) s porostech stromů a keřů.

Plán zásahů a opatření

Péče o rybníky a vodní toky

Severní částí chráněného území protéká Soudný potok a náhon Zlivského rybníka. Oba vodní toky zůstanou i nadále bez zásahu. V době vypouštění výše položených rybníků jimi protékají jejich vypouštěné vody. Průběžně je na obou tocích provozován sportovní rybolov.

Péče o rostliny

Péče, spočívající v pravidelném kosení lučních, případně rákosinových porostů je současně i péčí o významné druhy, které se v těchto porostech vyskytují. Nejvýznamnější z nich je hrachor bahenní. Zdá se, že tento druh plodí pouze v letech, kdy je znemožněno sečení nebo je pouze jedna seč v pozdním létě.

Péče o živočichy

Celková péče o chráněné území, tak jak je uvedena v tabulce dílčích ploch a plánovaných zásahů v nich, je v souladu s péčí o živočichy, kteří žijí na území PR. Ve vodních tocích a v tůni ležící západně od cesty vedoucí od železniční trati k terénní stanici Jihočeské univerzity je provozován sportovní rybolov. Na ploše chráněného území je povolen výkon práva myslivosti s výjimkou výstavby mysliveckých zařízení a přikrmování zvěře. Tento předpis ale není respektován. Na území ZCHÚ jsou minimálně dva posedy, dva zásypy, krmelec a myslivecké políčko. Tato zařízení (snad s výjimkou políčka) by bylo vhodné z území odstranit.

Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledů činností

Přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků nemá speciálně vyhlášené ochranné pásmo a proto dle § 37, zák. 114/92 Sb. je jím území do vzdálenosti 50 m od hranice chráněného území. Severovýchodní hranici tvoří nezpevněná cesta a na ní navazující louky, jižně na PR navazuje rovněž louka a lesní porost, jihovýchodní hranice ZCHÚ probíhá z větší části vodní plochou Zlivského rybníka. Na přilehlých pozemcích se běžně hospodaří. Vhodné by bylo neměnit kulturu ploch ležících v ochranném pásmu na ornou půdu. Optimální by bylo snížit intenzitu hospodaření ve Zlivském rybníku. Severovýchodní hranici území tvoří panelová cesta a železniční trať.

Zaměření a vyznačení v terénu

V původní vyhlášce přírodní rezervace z roku 1991 je uvedeno v soupisu zaujatých parcel i pět parcel, které jsou v chráněném území pouze svou částí. V území po roce 2 000 došlo k digitalizaci katastru (k.ú.Zliv u Českých Budějovic) a pozemkovým úpravám, přičemž došlo k úpravě parcelní situace tak, že v současné době nejsou součástí chráněného území žádné části parcel. Vzhledem k tomu by bylo vhodné provést přehlášení přírodní rezervace tak, aby vyhláška byla v souladu se současným stavem, případně provést její zaměření v terénu a provést vyhlášení podle lomových bodů. Instalovat nové tabule (ca 4 kusy) na přístupových cestách podél rezervace a obnovit pruhové značení na kůlech a stromech podél jižní hranice území.

Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území.

Provést přehlášení podle současné parcelní situace, případně zaměřit a stabilizovat v terénu a vyhlásit podle zaměřených lomových bodů.

Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností

Veřejnosti není vstup do rezervace povolen. Území je hojně využíváno sportovními rybáři, zejména tůň v severozápadní části území a tok Soudného potoka a náhonu. Vhodné by bylo zamezit rybářům procházení rákosinových porostů v době hnízdění ptáků (březen – červenec). Rovněž provozování práva myslivosti je v rezervaci hojně uplatňováno. Na území je umístěna řada mysliveckých staveb (posedy a krmelce) což je v rozporu s bližšími ochrannými podmínkami PR. Vzhledem k tomu je tato zařízení třeba z území odstranit, případně se s myslivci dohodnout na kompromisu a určitých podmínkách. Rovněž myslivci by neměli procházet lučními a rákosinovými porosty v době hnízdění ptactva.

Návrhy na vzdělávací využití území

Území je poměrně hojně využíváno studenty Jihočeské univerzity, protože v jeho těsném sousedství leží terénní stanice této školy, kteří zde často provádějí své terénní praxe a cvičení.

Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring

Provést inventarizační průzkum území (zejména botanický, případně i ornitologický a entomologický), který by navázal na průzkum zpracovaný v roce 1989. Provádět monitoring výskytu, kvetení a plodnosti hrachoru bahenního v závislosti na prováděném managementu.