Podloží


Geologie

Podloží tvoří pískovce, slepence a jílovce spodního oddílu klikovského souvrství (svrchní křída, senon). Na celé ploše rezervace je překrývá svrchní část terciérního mydlovarského souvrství (neogén, miocén), obsahující jíly, diatomové písky a jílovité písky. K pleistocenním uloženinám patří v jihozápadní části spraše a sprašové hlíny, ve střední části fluviální štěrky a písky rissu a v levobřežní části potoka deluviální sedimenty (pleistocén). Podél potoka na těchto vrstvách leží fluviální nivní hlinitopísčité sedimenty (holocén). Půdním pokryvem je glej zbahnělý, v severní části území typický glej až pseudoglej.

Hydrogeologie

Pomocí vrtu byla spodní voda zjištěna, respektive výška její hladiny, v 1,60-3,70 metru pod povrchem a to vždy v propustných sedimentech. Ustálené hladiny v nivních hlínách byly nalezeny rozmezí 0,5-1,2 metru. Jedná se tudíž o území s vodou artézskou, která má zápornou piezometrickou výšku (nevystupuje nad povrch). Artézský strop tvoří nepropustné jíly a hlinitojílovité facie kvartéru. V centru chráněné plochy se ve sníženém terénu pravděpodobně vyskytuje i spodní voda s výstupem nad úroveň terénu.

V období výzkumu (duben-září) došlo km poklesu hladin a to: u Červeného potoka o 5 cm, u rybníka o 60 cm a u vody spodní o 50 cm. K sezonnímu poklesu dochází každoročně a je vyrovnán sezonními vzestupy hladin na jaře a v zimě. Po podzimních deštích dochází obvykle jen k malým výkyvům hladin.