Vegetaci severní části chráněného území tvoří převážně společenstva rákosin (Phragmition communis) a vysokých ostřic (Caricion gracilit) . Zcela dominantní jsou v této části porosty terestrického rákosu obecného (Phragmites australis), který po narušení vodního režimu rychle expandoval do cenných lučních společenstev.
Souvislé porosty vytvářejí rovněž:
zblochan vodní (Glyceria maxima)
chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea)
ostřice štíhlá (Carex gracilis)
Jižní polovinu území pokrývají společenstva občas kosených, střídavě vlhkých luk svazu Molinion - bezkolencových (Sanguisorbo-Festucetum pratensis, Junco-Molinietum) s přechody ke společenstvům nivních psárkových luk svazu Alopecurion pratensis (Stellario-Deschampsietum caespitosae).
V těchto porostech mimo jiné rostou:
ostřice Hartmanova (Carex hartmanii)
svízel severní (Galium boreale)
srpice barvířská (Serratula tinctoria)
bukvice lékařská (Betonica officinalis)
žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum)
čertkus luční (Succisa pratensis)
krvavec toten (Sanguisorba officinalis) a mnohé další.
Ve východní části území přilehlé ke Zlivskému rybníku převažují vlhčí typy lučních společenstvech svazu Molinion, tvořící mozaiku s porosty vysokých ostřic (Caricion gracilit: Caricetum gracilis a Caricetum vulpinae), v nichž se objevují nejvýznamnější druhy přírodní rezervace, a to:
hrachor bahenní (Lathyrus palustris) na jedné ze dvou existujících jihočeských lokalit
ptačinec bahenní (Stellaria palustris)
violka slatinná (Viola stagnina)
bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora)
z běžnějších druhů např. kosatec žlutý (Iris pseudacorus)
ostřice prodloužená (Carex elongata)
rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata)